Odkud jsme přišli
Jak bývalý výpravčí Karel Bartoň proměnil prázdný nádražní sklad v místo pro večeře i karty.
Výpravčí, který otevřel dveře
Karel Bartoň pracoval na rokycanském nádraží skoro čtyřicet let, naposledy jako výpravčí. Když odešel do důchodu, nechtěl sedět doma – chtěl mít místo, kam si bývalí kolegové budou chodit zahrát mariáš.
Sklad u trati stál prázdný přes dvacet let, patřil dráze a nikdo ho nechtěl opravovat. Karel si ho pronajal, sám vymaloval stěny a z beden postavil první stoly.
První večer přišlo šest lidí, dnes jich sálem projde za týden desítky. Jméno Večerní Brána vybral Karel sám, bez velkého vysvětlování – prostě se mu líbilo, jak zní.

Co se od prvního večera nezměnilo
- Vstup do sálu s kartami jen od 18 let, bez výjimky.
- Recepty na kulajdu i svíčkovou zůstaly stejné jako v Karlově prvním roce.
- Nákladní váha u vchodu visí na svém místě dodnes, i když už nic neváží.
- Sklad pořád patří jedné rodině, i po letech oprav a nové kuchyně.